Zase se přiblížil konec března a začátek dubna a to je čas pro další akci, pořádanou seniorátním odborem mládeže - Kudy Komenský nechodil. Sjeli jsme se proto z různých koutů seniorátu - Olomouce, Šternberka, Šumperka, Krnova, Petrova, Bruntálu, Malé Morávky, Zábřehu, Českého Těšína, Oder, Opavy, Ostravy, Hodslavic a Mořkova (doufám, že jsem na nikoho nezapomněla :-)) do Vítkova, kde nás přivítali vítkovští a členové vítkovského sboru, v čele s paní Formánkovou - kurátorkou sboru. Celkově se nás zde pohybovalo asi 50, většina lidiček se s námi rozloučila už v sobotu večer.

Oficiálně jsme měli začít v pátek - 26.3. - v 19:00 a myslím, že se nám to docela povedlo :-). Dobré duše, které pamatovaly na naše, převážně prázdné, žaludky :-), přivezly nějakou potravu a společnými silami, pod vedením Hanky Markové a Vlastíka Stejskala, jsme utvořili velmi dobrou večeři, která velmi rychle z mizela :-). Potom jsme se odebrali k hraní her, převážně seznamovacích. Šumperští, kteří byli za tento večer zodpovědní, to vzali opravdu zodpovědně :-). Od jmen a měsíců narození jsme se o sobě dozvěděli i barvu ponožek a počet zubů :-). A jelikož nejen chlebem živ je člověk - nahlédli jsme i do Bible. Zamýšleli jsme se, společně s Lukášem Maláčem, nad Jobem 19, 5 - 12 a pokoušeli se o diskuzi ve skupinkách na téma: Jsou pochybnosti důkazem slabé víry? Společně jsme odešli si ustlat do tělocvičny místní základní školy a po té jsme se rozdělili na jedince unavené a na jedince plné síly, kteří odešli zpět na faru k dalším aktivitám.

Ráno nás Roman Mazur probudil, docela brzo, tradiční Ranní prosbou (Svítá 275 :-)) a po vydatné snídani (štrúdl, frgále, koláče…), o kterou se nám postarali milí členové sboru, jsme vyrazili asi na osmikilometrový pochod, plný záhad a zastávek v minulosti - v 16. století za doby J. A. Komenského. Naučili jsme se něco z tehdejšího přírodozpytu, hledali předměty na cestě, sbírali potřebné stopy a taky se navzájem koulovali, jelikož počasí bylo mrazivé, plné sněhu, ale i bláta. Vyvážili jsme to gulášem v klokočůvské hospůdce, kde se někteří jedinci pokoušeli dělat triky s tácky. Rekordu dosáhl Michal Bauer, který zvládl chytit 46 (myslím) pivních tácků :-). Milé dopoledne pro nás připravili Hanka Marková, Vlastík Stejskal, Broňek Rašovský a Káťa Vlčková :-). Zpátky jsme chytli vlak a odpočinuli si v krátké přestávce, vyplněné marnými reklamami, které upozornily na marné seniorátní dny, které se uskuteční v marném Šumperku poslední marný víkend v květnu na téma Marnost nad marnost. Za výbuchy smíchu vděčíme Vlastíkovi Stejskalovi, Lukášovi Maláčovi a jejich asistentkám :-). Pro odpoledne připravili ostravští netradiční a velmi zajímavou olympiádu v tělocvičně. Utkali jsme se spolu v družstvech ovcí, krav, koz a oslů :-) v ping - pongu s různými předměty (pokličky, lžičky, knihy… :-)), jenom ne s pálkami, ve fotbale na rukách a foukané. Předháněli jsme se ve vytváření nejpodivnějších účesů a v plivání křupek na oběť, vybranou z družstva, která měla obličej plný pěny na holení. Kolik křupek se udrží? Soutěžili jsme kdo bude mít na sobě nejvíc oblečení. Disciplína kdo vytvoří nejdelší lanko z holubů z nosu se naštěstí nekonala :-) - šlo jen o marný vtip :-). Velmi dobrou večeří a duchovním programem pod vedením Evči Urbanové - Kdo je křesťan? - sobota zdaleka neskončila. Mezi loučícími se byl i Roman Mazur, který odvezl s sebou do Ostravy i klíče od tělocvičny :-). Zatímco jsme zpívali chvály, Káťa Vlčková si zahrála na detektiva a k všeobecné úlevě si půjčila klíče od školníka, kterého nalezla na taneční koloně jeho dcery :-). Pak už jsme se jen zavrtali do teplých spacáčků :-).

V neděli jsme zůstali na bohoslužby a oživili je zpěvem. Po obědě (vepřo, knedlo, zelo :-)) jsme se už všichni, ač neradi, rozjížděli zpět domů :-).

Děkujeme našemu Pánu za radost, kterou nám dával a za Jeho přítomnost :-). Děkujeme za milé přijetí vítkovského sboru. Děkujeme všem, kdo se podíleli na přípravě a hladkém průběhu tohoto, určitě ne marného, víkendu :-) :-) :-).