V podstatě ani již nemusíme psát o této skvostné události, neboť všichni jste se určitě informovali u svých přátel i nepřátel, jak se vlastně letošní ročník vydařil :-) Ale pokud ne, tak my ze sebe tedy něco vyloudíme (slova). Dovolte, abychom vám tuto akci vylíčili:

Začneme našimi zážitky (když to už píšeme my…). Ostrava nás přivítala jemným podzimním monzunem a přátelskými bezdomovci. Po zjištění, že šaliny v noci nejezdí jsme se vydali pěšo. V sále Třanovského jsme našli skupinku zpívajících, kteří se marně snažili přiblížit rekordu v délce zpěvu. Nakonec rekord byl velkolepý. Zpívalo se 5 hodin než všichni vpadli do spacáků.

Brzy ráno asi v 10:00 jsme začali se vstáváním. Posléze jsme něco pojedli a někteří se rozdělili do pomáhajících útvarů. Šéfkuchaři (Štěpán a Tomáš) a pár lidí začali vytvářet guláš na oběd podle originální (svojí) receptury. A teď něco pro kuchtíky: složení našeho guláše: brambor normální, párek točený, voda kohoutní, cibule a česnek bez slupky, napodruhé povedená zásmažka, paprika by Olga´s oko (čti: dle Olgy), asi 30 házených bujónů, kousek čokolády bílé a Iris sibirica. Tak přesně na tomhle jsme si mohli pochutnat na obědě :-) Většině chutnalo. Hlavní program začínal odpoledne, tudíž jsme měli tak akorát čas na pinec :-) Při vystoupení zpěváků jsme mohli zahlédnout v hledišti smajlíky a na jevišti romský pár, Poměnku, Krtka, Mykla… Jako skupiny přijely Trnová koruna, Honza Krtek Dospiva, Dawn a Hradilovi & spol. Konec dne jsme završili malými tanečními kreacemi a následným spánkem… ovšem jak kteří. Ráno byla kvalita chůze úměrná délce spánku => zpěv malinko marně malátný, ale konal se. Po bohoslužbách olomoučáci a spol ani nepočkali na párkové speciality (2 nožičky + chleba) a práskli do bot. Vytrvalci zůstavší na oběd ještě měli tu čest nainstalovat novou kazatelnu v sále a klavír ustavovat dle návrhů starších.

A tak nakonec jsme se s rosou v oku loučili a odjížděli fyzicky vybiti, ale duchovně nabiti. Tento víkend jsme si opravdu užili také díky Boží ochraně.