Letní seniorátní týden

22. - 30. srpna 2009

Deset věcí, díky kterým budu na letošní LST vzpomínat

1. Yes, we can! - Ano, my plechovka – jak nám téma celého LST vysvětlil Daník hned první večer... Nevím, jak u ostatních, ale já jsem si z tohoto tématu vzala to, že když chci, tak můžu a taky to dokážu. A důkazem mi mohly být i hosté, kteří byli pozvaní... Mě osobně asi nejvíce zaujal svým flegmatickým postojem a vtipnými odpověďmi lékař Petr Dušek. Nejméně pak asi onen novinář, což ale mohlo být zapříčiněno tím, že jsem seděla hned u něho – pivo mi prostě nevoní, no...

2. Banány a opice – tato hra zaznamenala velký úspěch – hlavně u těch, kteří se na ni dívali. Myslím, že sledovat zhruba 15 lidí vydávající zvuky jako opice, škrábající se na hlavě a pod bradou a snažící se chytit jiných asi 15 skákajících lidí, představující banány... Uznejte – musel na nás být ale pohled. Tato hra měla ještě neplánované pokračování druhý den, kdy mnozí z nás měli problém se základními motorickými pohyby... :-)

3. Nemoc – ano, ani ta se letošnímu LST nevyhnula... Menší či větší potíže se dotkly snad poloviny z nás... Pobavila mě hláška jistého vedoucího dne, kdy řekl, že ony potíže jsou způsobené hlavně tím, že nepijeme a tím, že jsme slabší jedinci... Druhý den už ležel v posteli...

4. Workshopy – já osobně jsem letos vyzkoušela pouze dva – což bylo dáno věcí popsanou o bod výše. Ale myslím, že i na to málo jsem si vybrala velmi dobře – pokoušela jsem se dělat něco, co ve finále mělo vypadat jako Irské tance... A pak jsem se snažila předat něco málo z toho, co vím o divadelní improvizaci. Jak to dopadlo, musí posoudit ti, kteří nás jak u tanců, tak u improvizace viděli vystupovat... Ale jisté je jedno – my jsme u těch workshopů měli srandu.

5. Hudba – ať už to byly staré či nové písničky při programech, chvály, koncert, karaoke, zkoušky hudebního workshopu, pozorování Péti Maláče, jak učí hrát na kytaru, sledování Žandy, která ve volném čase procvičovala nově naučené poznatky či moje hraní na kytaru s Vandou... Jj, hudba je hudba... :-)

6. Diskuzní skupinky – moje slabost pro diskuzi je všeobecně známá, takže tento bod asi nikoho nepřekvapil. Navíc – měli jsme hodně dobrou skupinku, zajímavá témata na probírání a ještě zajímavější diskuzi o nich... :-)

7. Závěrečný program – já jsem sice na něm nebyla, protože jsem těsně před ním musela odjet, ale určitě se zapsal do paměti všech, kteří tam byli. Však Obama nenavštěvuje moravskoslezskou mládež každý den, že.

8. Ptenský dvorek – možná to je jen místo, kde jsme přespávali, jedli a trávili čas... Ale vzpomeňme si, kolik srandy jsme si na těch chatkách, v kuchyni, jídelně či bazénu užili... Co všechno jsme prožili v teletníku... kolikrát jsme si zahráli kvalitní či méně kvalitní volejbal na tom hřišti... Letos jsme tam asi byli naposledy... Je fajn, že změníme místo a kouknem se jinam... Ale i tak budem na Pteňák v dobrém vzpomínat :-)

9. „Vzkazník v teletníku“ - vím, že toto není zrovna něco, co by bylo charakteristické jen pro toto LST... Ale – ten papír, kde mi lidi psali vzkazy, je něco, co mi bude letošní LST připomínat ještě hodně dlouho. A víte jak to je – člověk si vždycky přečte o sobě něco hezkého :-)!

10. Kamarádi – ti jsou asi jedním z hlavních důvodů, proč na LST jezdíme. A vždycky je moc fajn vidět ty staré a poznat nové...

Fotky z akce