Jak už to tak bývá, přijeli jsme do Olmíku na nádr, kde se nás sešlo trošku víc a společně jsme šli na faru, kde nás čekalo spousta správných lidiček. A tak jsme se přivítali, usadili a zanedlouho byla večeře, taková jakou jsem nečekala, no prostě asi 6 druhů polévek. Moc dobré překvápko. Pak nastalo zamyšlení, které měl pod palcem Štěpán.

Po slovu nám byly sděleny informace, mezi něž patřilo i vysvětlení večerní hry po Olomouci, kterou připravili mládežníci z Brna. Při této hře jsme byli rozděleni do skupin s vedoucím, který zná Olmík a šlo se hrát. Nejlepší šifra, kterou si snad každý pamatuje je spjata s chemií :). Avšak konec hry byl nejlepší – to jsme se vzájemně naháněli a chytali „zabíjeli a popisovali.“ Snad každý má z této hry své zážitky a nejenom z ní. Poté společné setkání na faře a chvíli oddych a přesunutí do tělocvičny. A sladký spánek…

Probuzení bylo celkem zajímavé, jelikož jsme ve svých spacácích nebyli sami, ale přidali se k nám naši malí kamarádi - mravenci :). Byli prostě všude kam jste se podívali. Ráno jsme se sešli opět na faře k dalšímu společnému programu. Snídaně a přednáška Filipa Kellera – Evangelická identita, což bylo velmi zajímavé. Nastalo i zamyšlení nad otázkami 1. Co dělá evangelíka evangelíkem a 2. Co by muselo nastat, abych opustil církev? Nastal čas na velmi očekávaný oběd – bramborový salát a sekaná. Oddych. Po druhé hodině nastalo rozdělávání do tzv. bloků. Blok A – procházka po Olmíku – vedl Vlastík. Blok B – bojovka na starost to měl „Právník“. Blok C – biblický kvíz – nikdo se ho nezúčastnil. A také, že nebyl. Po těchto blocích byl volný program nebo panelová diskuze s Filipem o místě seniorátniho faráře pro mládež. Většina zvolila volný program, a tak se pár lidiček domluvilo a šli hrát vedle fary do parku pár her. Nejúspěšnější byla asi hra „píďalka“ Co říkáte? :) Večeře. Koncert (Hanka Kopřivová a Hořký Kafe), který se opravdu povedl. Večerní pohybové hry pod vedením Miri Říčanové či shlédnutí filmu nebo volný program. Společný odchod do tělocvičny byl naplánován na jedenáctou nebo před tělocvičnou přesně v 0.30h. To byl poslední možný čas, jak se dostat do tělocvičny. Zamčení dveří a spánek.

Budíček. Sbalení věcí. Odchod na faru. Snídaně. Zkouška písní. Bohoslužby s Večeří Páně a odjezd domů….(někteří i s mravenci, že? :) )