Na mládežnické setkání s netradičním názvem VRT jsem se těšila. Vše začalo dobrou večeří venku u kulatého stolu, kde jsme se všichni uvítali a byli rádi že se opět po delší době vidíme. Duchovní program večera měl na starosti Ondra Dvorský a bylo na téma vzkříšení. Poté nastal volný program, kde jsme si mezi sebou povídali a v pozdějších hodinách jsme my holky hráli velmi postřehovou hru ligreto Ráno začalo dobrou snídaní a poté Evča měla dopolední program na téma Boží soud, poté jsme byli rozděleni do skupinek a sdíleli jsme se mezi sebou. Následoval opět velmi dobrý oběd a po obědě jsme ještě před deštěm stihli procházku- výšlap Hrabovského kopce. V odpoledních hodinách už přijel Petr Coufal a měl zajímavou přednášku na téma chvály.

Po večeři - pro nepřízeň počasí jsme špekáčky opekli v troubě a pochutnali jsme si na nich v budově- následovaly oslavné Duchovní písně už doopravdy. Za doprovodu kytary a houslí jsme zpívali k oslavě Pána Boha Na VRTU se mi líbilo, snad jediné mínus byla malá účast, ale i přesto to byl mile strávený čas a těším se na další sejití:-)

Díky Polským drahám měl můj vlak v Ostravě už půlhodinové zpoždění, které po cestě stouplo na 40 minut, takže jsem si byl jistý, že mi autobus ze Zábřehu do Hrabové ujede. Co se teda dalo dělat. Musel jsem čekat na další spoj, který jel asi o dvě hodiny později. Měl jsem však čas popřemýšlet co všechno mě může tento víkend čekat. Myslel jsem si, že časem někdo dojde a že nepojedu sám, ale jaké nemilé překvapení bylo, když jsem jel sám. Fajn. Proč ne. Když jsem dojel do Hrabové, byl jsem překvapený velikostí budovy našeho sboru. Když jsem vešel, nikoho jsem neviděl a ani neslyšel, procházel jsem pokoji a až v posledním jsem potkal kluky. To bylo skoro vše co tam v tu chvílí bylo. Měla už začínat večeře a nás tam bylo 5 a půl. Ale co se stalo pak? Přijelo jedno auto, ze kterého se snad vyrojilo asi 8 nebo kolik lidí. Náš počet najednou narostl na dvojnásobek. Pak ještě dojeli další. Celkem nás bylo na páteční večer asi 20. V neděli však při bohoslužbách už jen 10.

Celým víkendem nás provázelo společné se zamýšlení nad našim Pánem a nad Jeho plány s námi. Zamýšleli jsme se nad životem věčným a Božím soudem. Věřím, že nejenom mně se dostalo nového poznání. Výklady byly velmi zajimavé, ale někdy se musím přiznat, že až moc složité či možná teologické. Ale myslím si, že jsme se vždy dopatráli podstaty, kterou jsme si mohli každý odvést. V sobotu (odpoledne) jsme se pak společně zamýšleli nad chválami a jaký význam mají mít v našich životech. A vlastně co to chvála je. Myslím si, že pro všechny byla tato přednáška od Petra Coufala zajimavá a rád si ji vyslechl (i já, i když se mi to téma moc nezamlouvalo). Nakonec jsme měli možnost sobotní večer prožít s naším Pánem a společně ho chválit. V neděli na nás čekaly jen bohoslužby, které jsme si vzali do režie.

Celý víkend byl požehnaně strávený čas v rodině Boží. Každému kdo přijel patří dík, že si našel čas strávit čas s Bohem a tím se vzájemně obohacovat. Díky však patří i všem, kdo víkend připravovali: Petru Jasinskému, který nás po celý víkend doprovázel hrou na kytaru, Ondrovi Dvorskému, který si pro nás připravil páteční večer, Klukům Kouteckým, kteří nás taktéž doprovázeli hrou na nástroje a promítali koncert, který i přeložili a hlavně Evě Urbanové, která to všechno měla pevně v rukou a nedopustila, aby se něco nepovedlo. Připravila si pro nás program a starala se i o naše žaludky. Děkuji!!!