Tak jako minulý rok proběhl i letos VRT. Zázemí nám poskytl sbor ČCE z Bruntálu. Tématem víkendu byly „hranice“. Co si pod tímto slovem představit? Snad státní hranice nebo celní zónu? Pozvánka se nám účastníkům pokusila napovědět podtitulem celé akce „aneb poučení od Marie a Marty“. Pro ty, kteří jsme stále tápali, nám vše objasnilo páteční večerní povídání od paní farářky Daniely Havirové . Větší představu o tématu si lze udělat skrze knihu Hranice.

Sobotu jsme zahájili velmi příjemnou a vydatnou snídaní. Na výběr byly také mimo tradičních chlebů vločky s jogurtem. Posilněni na těle jsme se vydali posilnit naši duši. Kytary a slova se chopil Tom a společně jsme se zamysleli nad tématem každodenního života víry. Součástí dopoledního programu byla diskuze nad otázkami se zamyšlením související, která probíhala v menších skupinkách. Naše skupinka využila poměrně pěkného počasí a zamířila k blízkému rybníku u šumperského sídliště. I když nebylo zrovna dvakrát nejtepleji, usedli jsme na travnatý břeh a povídali si. Ostatní skupinky většinou také využily diskuzní čas k objevování šumperských ulic. Dopolední čas strávený venku byl velice fajn.

Okolo poledne jsme se začali vracet zpět, protože nás čekal velmi dobrý oběd – rizoto. Poobědový čas někteří využili ke krátkému spánku :) a poté jsme vyrazili na nedaleký kopec. Na cestě jsme mohli sledovat krásně vyřezávané obrazy křížové cesty. Cílem cesty byl kopec s kostelem. Přestože byl uzavřený, mohli jsme do jeho interiéru krátce nahlédnout klíčovou dírkou, která některým z nás málem přivodila zánět očních spojivek, jak skrze ni vanul průvan. Výhled na okolí Šumperka byl krásný. Protože počasí bylo poměrně větrné, vydali jsme se brzy na cestu zpět. Ještě než jsme dorazili na faru, osvěžili jsme se místní výbornou točenou zmrzlinou. Zkrátka, celý víkend jsme občerstvovali nejen duši, ale i tělo a to hlavně naše chuťové pohárky :). Vpodvečer nás čekala kreativní část celého víkendu. Připravovali jsme nedělní bohoslužby.

Po náročné, ale úspěšné přípravě bohoslužeb a večeři nás čekal „labyrint“. Co se skrývalo za tímto tajemným bodem programu? Labyrint spočíval v osobním zamyšlení se nad texty souvisejícími s našim vztahem k Bohu, sobě a lidem okolo nás. Labyrint – tvořený stanovišti rozmístěnými po celé faře – nás každého zvlášť oslovil svým způsobem a věřím, že každý z nás si z něj odnesl něco důležitého do dalších dnů. Po čas průchodu labyrintem jsme zpívali chvály a písně ze Svítaku. A noc už každý trávil, jak sám chtěl :).

V neděli nás mimo odjezdu čekaly bohoslužby šumperského sboru. Průběh bohoslužeb byl celý v naší režii. Snad to bylo pro místní příjemným zpestřením. Mimo kázání na téma hranice jsme zazpívali několik písní a sehráli dvě scénky – první z nich byla ukázkou života dvou manažerů, kteří umí/neumí dodržovat hranice ve svých vztazích s druhými a vůči své práci. Druhá ukázala, jak mezi sebou můžeme vzájemně sdílet životní břemena či náklady.

A to už byl úplný závěr. Celý víkend proběhl ve velmi pohodovém a přátelském duchu. Čas byl na odpočinek duševní a tělesný. Moc všem organizátorům akce děkujeme za dobře strávený čas!