Dne 27. listopadu začal víkendový pobyt v Bruntále na faře, kde nás hostili Petr a Pavli Lakomí. Tyto víkendy mám moc ráda, a proto jsem s sebou vzala i moji kamarádku Aničku. Nejdřív jsme z Hlavního nádraží v Ostravě nasedli na přímý vlak do Bruntálu. Cesta byla velice dlouhá, ale byli jsme dvě, a tak jsme se zabaviliy. Když jsme dorazily, viděly jsme sníh, který samozřejmě v Ostravě nebyl. Nejdřív jsme trochu poblbly, a pak jsme začaly hledat Ondru, který přijel stejným vlakem. Následně jsme zavolali Pavli, že už jsme na nádraží, a Petr pro nás přijel. Byla to taková jízda autem celkem „na život a na smrt“ ale přežila jsem! Na faře nás ubytovali a pak jsme čekali na příjezd všech ostatních. Bylo to moc fajn! Po dlouhém cestování jsme byli všichni hladoví a proto jsme se těšili na večeři, na kterou byly Hot – dogy! MŇAM! Poté bylo ještě seznamování a úvod do tématu víkendovky – Poklady srdce. Zpívali jsme písničky a pak jsme šli spát.

Další den ráno byla snídaně a po snídani biblický program, který byl moc zajímavý a moc se mi líbil. Poté byl oběd, na který byly špagety, a následně odpolední klid. Jenomže na mě, Lidušku a Aničku padla služba na nádobí, a tak jsme celý odpolední klid myly nádobí. Ale bylo to fajn, protože jsme poslouchaly písničky! Následoval hlavní program dne, a to odpolední bojovka, kdy jsme šli do lesa a běhali do kopce a z kopce s fáborkem strčeným v kalhotech. Hledali jsme dvojčky pexesa, které byly v jednotlivých pytlících. A samozřejmě jsme si museli hlídat fáborek… :D Na konci jsme byli všichni mokří a unavení. Po asi hodinové hře jsme šli zpět na faru přes velkou louku. Naše cesta byla doprovázena obrovskou koulovačkou. Na faru jsme dorazili jako kdybychom spadli do vody, a proto jsme se museli převléknout. Po večeři jsme počítali srdíčka, která jsme měli v průběhu víkendovky hledat, a dostali velká srdíčka se šiframa. Poté jsme asi půl hodiny luštili tajenku, která nás měla dovést k „pokladu“. Podle mapy jsme běželi za pokladem. Poklad byly Rachejtle! A tak jsme došli na louku a pustili ohňostroj. Na faru jsme došli opět mokří, a proto jsme se šli opět převlíct a následoval večerní program a zpěv písní. Někteří šli po programu spát, ale zbytek zůstal dole v hlavní místnosti a ze samoschnoucí hlíny jsme si vytvářeli srdíčka. Následně jsme měli jít spát, ale probudila se v nás energie (nejspíše z Coca Coly ) a asi hodinu a půl jsme se hádali s Aldou, že spát prostě nepůjdem. Nakonec jsme to domluvili tak, že nám Alda zazpíval jeho vlastní píseň, která byla nádherná a procítěná. A šli jsme spát.

V neděli začalo balení a loučení. Nikomu se po té zábavě nechtělo domů. Ale i tak jsme museli. Byl to nádherný víkend a moc za něj děkuji Pavli, Petrovi, Aldovi, Natce a všem dalším. Děkuji také všem skvělým lidem kteří tam přijeli. A naviděnou příště!